Byla jsem jen hloupá slepice, ale milovali mě!
Když jsem byla malé kuřátko plné zvědavosti, chtěla jsem objevit svět a jednou v noci jsem utekla mému tehdejšímu majiteli. Běžela jsem přes několik polí a ocitla jsem se na hezké zahrádce. Travička tam byla obzvláště čerstvá a já na ní strávila celý den. K večeru přišla jedna mladá paní a mluvila na mě takovým zvláštním jazykem, který jsem dosud neslyšela. Volala na mě: „Kuře, kuře, pojď ke mě..!“ Natahovala ke mě ruku a něžně ke mě promlouvala, ale já se moc bála. Byla jsem však převelice hladová! Počkala jsem, až ta paní odejde a hned se utíkala podívat, co to dala ke stěně na zem. Byly to dvě mističky. V jedné byly drobečky chleba a v druhé voda. Když jsem povečeřela, našla jsem si vyvýšené místo na spaní. Druhý den ráno jsem objevovala nové kouty zahrady, když jsem spatřila mladého pána volajícího: „Kuržžže, kuržžže!“ Pak na mě mluvil jazykem, který už jsem v minulosti slyšela. Ten pán se mi moooooc líbil. Pokrčil se v kolenou a natáhl ke mě ruku. Ostýchavě jsem se přiblížila a on mi pohladil peříčka. Mluvil na mě milým hlasem a já se vůbec nebála. Čas rychle plynul a z nás tří se stala opravdová rodina. Okolo poledne byli vždycky moji „rodiče“ doma. Abych o sobě dala vědět, vzlétla jsem na parapet okna obývacího pokoje, zaklepala jsem zobákem na sklo a oni mi otevřeli, aby mě vzápětí láskyplně hladili a dali trochu zrní z ruky či na parapet. To byl náš každodenní rituál. Ze mě se zatím stala dospělá slepice a začala jsem snášet vajíčka. Mojí „maminku“ jsem často překvapovala vajíčkem sneseným přímo na parapet kuchyňského okna. Když ráno vstala a otevřela okenice, čekal tam na ní pozdrav ode mě. Večer jsem spávala na bidýlku, které mi „tatínek“ vyrobil u okna koupelny. Každý večer mi z něj přáli dobrou noc. Já chodívala spát brzy, jakmile se setmělo, ale oni mi dávali dobrou noc až skoro o půlnoci. Stávalo se, že když v noci pršelo, „tatínek“ vyběhl ven, vzal mě do náruče a posadil mě na bidýlku do patra se stříškou. Já sama jsem tak inteligentní nebyla, aby mi takové věci docházely. Dělal to pokaždé, když mě viděl celou promoklou. Jednoho rána jsem se chtěla jít podívat zblízka na tu hezkou kočičku a přelétla jsem přes plot k sousedům. Jejich pejskovi jsem se asi moc nelíbila, protože mě chytil do zubů...Na můj smutný konec vzpomínat nechci, ale ráda pozoruji z nebíčka moje „rodiče“. Vidím, že jim chybím. Moje „maminka“ byla z mé ztráty převelice nešťastná a dlouho to nemohla přenést přes srdce. Byla jsem jen hloupá slepice, ale milovali mě...
Kateřina Santin Čiháková
Chybí rodný jazyk, když žijete v zahraničí?
Žít daleko od místa, ve kterém jsme se narodili, není lehké. Vědí to ti, co se stěhují v rámci naší malé země např. za prací nebo partnerem, a vědí o tom své i ti, kteří opustili ze stejných důvodů naší krásnou republiku a žijí daleko v zahraničí. Jak se s tím, co nám na domově chybí vyrovnat?
Kateřina Santin Čiháková
Dáš si se mnou kafe?
Asi nejčastější otázka, kterou za den dostávám. Člověk se musí naučit s tímto milým dotazem pracovat, jinak by riskoval snad i výbuch srdce. Můj vztah ke kávě byl ze začátku hodně komplikovaný. Z Čech jsem si přivezla zarputilý názor, že káva škodí našemu zdraví a člověk se na ní stává závislým. Na průměrně 6 dotazů denně: „Katerina? Prendi un caffè?“, jsem v minulosti rázně a pyšně odpovídala: „No, grazie. Non bevo caffè.“ V překladu: „Ne, děkuji. Kávu nepiji.“
Kateřina Santin Čiháková
Jak chtěl můj manžel zabít zloděje!
Když jste na dovolené, relaxujete a slunce vám prohřívá tělo i duši, snáze zapomenete na všechno špatné na tomto světě, a začnete vidět všechny lidi kolem sebe, jako ty nejhodnější bytosti, které vám přeci nechtějí ani nic ukrást, ani vám jinak uškodit...no jo, byla jsem naivní, co?
Kateřina Santin Čiháková
Je libo ošmatlané rohlíčky, mladá paní?
Při mé návštěvě Prahy si jdu jako normální člověk udělat nějaké zásoby toho jídla, kterým se budu na několik dní živit. S nadšením vyrážím do blízkého supermarketu. To ještě netuším, jak mi spadne čelist.
Kateřina Santin Čiháková
Jako poprvé...
Podívám se z okénka dolů a pod sebou vidím barevná políčka a zelené lesy. Čechy! Jsem doma...Cítím se super, vyschlé hrdlo čeká na první doušek zlatavého moku a žaludek touží po gulášku...Připoutat se, přistáváme! Zábava začíná!
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Rakouské Zelené do eurovoleb povede mladá aktivistka. Je nezkušená a lže, zní
Lídryně kandidátky rakouské vládní strany Zelení do Evropského parlamentu Lena Schillingová se od...
Nehoda kamionu na osm hodin zastavila provoz na D35 u Olomouce
Kvůli nehodě kamionu byla dnes časně ráno uzavřena dálnice D35 u Olomouce-Nemilan ve směru na...
Na Česko udeří od jihovýchodu bouřky. Hrozí kroupy a také přívalové deště
Přímý přenos Silné bouřky dnes zasáhnou Moravu a jihovýchod Čech, v neděli pak celé Česko, uvedli meteorologové....
Vyhrajte balíček z řady sebamed Anti-Redness
Minulý týden jste soutěžili se sebamedem o kosmetiku pro nejmenší. Tento týden si pojďte zahrát o péči pro vás, a to konkrétně o řadu Anti-Redness,...
- Počet článků 12
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1274x